NOC HVĚZD

PŘEDMLUVA

Čas plynul a ačkoliv Nescoru sužoval nadále pasivně agresivní rozpor mezi lidskou a dračí rasou, sníh pravidelně zahlazoval stopy bojů. Víly ze Stříbrného lesa přitom už měsíce uvažovaly nad tím, co by mohly udělat - jejich způsob života byl čiře nekonfliktní, nepodporovaly žádné boje. Ani jedna ze stran se však nemínila uchýlit k diplomacii a díky tomu obrovskému rozkolu trpěl celý kontinent, především však nejnižší vrstva společnosti. Spodinu sužoval hlad a ve vzduchu visel pach smrti, jež jenom podnítili bohové Rüvik a Crännäris, oblaka se stahovala a nebe se na celý svět mračilo se stejnou melancholií jakou prožívaly trpící smrtelníci dole na povrchu.

Královna Elaine věděla, že něco musí udělat. Po několik dlouhých týdnů nevycházela ze svého obydlí a vytrvale ležela v nejrůznějších knihách i modlitbách, žádajíc o pomoc jak svoji paní Auroru, tak svoje předchůdkyně. Trvalo to vskutku dlouho, ale s příchodem prvních tužších mrazů a stříbřitého sněhu padajícího už i na jižní cíp Nescory, se jí konečně podařilo přijít na něco, o co by se alespoň mohla pokusit. Několik předchozích královen ji v tom značně podporovalo - a s jejich požehnáním a mnoha a mnoha zraky mladších víl upřených na její figuru se nakonec rozhodla jednat. Věděla moc dobře, že to bude vyžadovat vskutku spoustu práce, ale bylo zapotřebí se alespoň pokusit, když už nic jiného. I kdyby skončila všem smrtelníkům i bohům pro smích, musela zkusit nějakým způsobem jednat.

Začala tím, že přiměla svoje vílí sestry shromáždit část společného bohatství, jež se nahromadilo v průběhu notné řádky let díky darům za požehnání a pomoc druhým. S využitím všech těch cenností nakoupily vše, co bylo zapotřebí - mnoho a mnoho jídla, teplé oblečení, drobné dárky, hračky a jiné důležité věci. Samotná Elaine se přitom jala - s velkou odvahou - opustit rodný les a vyrazila na cestu k elfům. Věděla moc dobře, že to od ní byl poměrně otrlý krok, ale pokud by se podařilo spojit síly s další relativně neutrální stranou v Nescoře, šance na úspěch by byly mnohem vyšší. I proto jednala s elfí šlechtou s nevýslovným respektem a jasně vepsanou žádostí v očích. A také se podařilo - obě rasy spojily síly a daly se do rozličných příprav na jeden z nejkrásnějších svátků v celé Nescoře. Ten byl v posledních letech značně opomenutý vzhledem k tomu, kdo nosil na hlavě korunu a držel v rukou největší moc nad celým královstvím, což jenom umocňovaly boje mezi draky a lidmi, ale... Nikdy nebylo pozdě na to se to pokusit změnit.

Přípravy a práce trvaly zhruba měsíc. Ačkoliv obě strany značně tlačil čas, plán se podařilo naplnit - jakmile byla zakončena poslední fáze, víly s elfy si rozdělily konečný úkol: roznést po celé Nescoře pozvání. Obě rasy putovaly v menších skupinkách i jednotlivě do nejrůznějších koutů světa, vyhlašujíc tu velkou parádu: ve Stříbrném lese se budou konat velké oslavy zimních svátků, všichni jsou zváni. Nehledě na jejich postavení, rasu, vyznání... Kdokoliv směl přijít, všichni byli pozváni. To vše pod jedinou podmínkou - žádné souboje a hádky. Byl to sice velice riskantní krok, ale obě strany byly připravené také zakročit, pokud by se cokoliv semlelo.

V důsledku na každého příchozího čekala naprosto nádherná podívaná: Stříbrný les už z dálky zářil a vábil. Kmeny některých stromů byly omotané řetězy z pestrobarevného papíru, stříbřité listí korun stromů se lesklo více než obvykle a uvnitř se místy skrývaly drobné bludičky světla, díky čemuž každý strom skutečně kouzelně zářil. Bludičky nesly nejrůznější odstíny, což vytvářelo se stříbrným listím nádherný kontrast. Samotný les byl opředený silným kouzlem, díky čemuž sice byl částečně pokrytý sněhem, jež netál, ale uvnitř panovala příjemná teplota a nemrzlo. Díky tomu se tamní obyvatelé nemuseli zahalovat do huňatých kožichů a plášťů a mohli se věnovat nejrůznějším radovánkám, jež pro ně víly s elfy připravili. Po celé délce lesa se linula vlídná a hravá hudba, některé stromy byly dokonce ověšené ornamenty ve tvaru vloček ze slámy a květin, navíc ozdobené očarovanými svíčkami a prskavkami. Různě bylo také místy rozeseto mnoho stolů - ať už osamocených nebo přiražených k sobě, doslova se prohýbaly pod tíhou rozličných pokrmů a cukrovinek, jež společnými silami obě strany uvařily a napekly. Nemohly chybět sladké sušenky s kandovanými květinami i ovocem, ořechy i sušené ovoce, čokoládové pralinky, nejrůznější sváteční pokrmy, polévky... A samozřejmě svařené i obyčejné víno pro kohokoliv, kdo by si o něj požádal. Víly svým hostům také poskytovaly na ochutnání jejich vlastní pochoutky, mezi které se řadilo především květinový nektar a nejrůznější čajové směsi. Elfové přinesli především svoji nádhernou hudbu a nesmírně vlahou a přátelskou atmosféru, díky čemuž se jim podařilo roztančit značné množství váhajících víl i prvních lidí, jež se ze zvědavosti přišli podívat.

Vprostřed lesa stál největší a nejkrásnější strom, jež se tyčil hodně vysoko nad všechny ostatní - z jeho rozlézajících se větví víly rozvěsily ozdobné girlandy s květinami i jehličím, očarovaná světélka a na špici stromu usadily obrovskou duhovou bludičku, jež zářila stejně silně jako kdejaká hvězda na nočním nebi. Každý příchozí od některé z víl či elfů dostal nějaký dárek, jež se obvykle sestával z ozdobné krabičky, jež obsahovala nějaké dobroty, peníze, něco pro potěchu a pro děti hračku. Pokud by snad ale pořadatelé vypozorovali, že jejich hosté něco vyloženě potřebují, spojili síly a našli takový dárek, aby potěšil a pomohl. Všechno bylo dokonale připravené a atmosféra byla navzdory situaci velice vlahá a příjemná, což Elaine doufala, že také zůstane.

V plánu byly nejrůznější tradice, hry a skotačení... Bylo na čase, aby si obyvatelé Nescory užili také něco hezkého. A pokud by mezitím našli způsob, jak se trošku naučit vycházet se svými různorodými sousedy, aby přijali druhé rasy a jejich zvyklosti... Jenom dobře. Královna víl společně se svými elfími společníky doufala, že se jim podaří naučit jednotlivé lidi, jak vycházet se svými druhy. Možná to bylo naivní, ale... Blížila se noc hvězd, které se přezdívalo noc splněných přání. I královny si směly přát, však?

ÚČASTNÍCI