HIMIKO HARUYOUKO
JMÉNO A TITUL | Himiko Haruyouko
HRÁČKA | Vločka
FACECLAIM | Geri Steenkamp
PŘEZDÍVKA | Akira (lišče)
RASA | Kitsune (liščí démon)
VĚK | 24 let
ORIENTACE | Pan
RODINA | -
SPOJENECTVÍ | Ashär, Kyball Saaemi
VZHLED | Původem ze vzdáleného ostrovního království Huang Cai, se vzhledově značně vymyká místním standardům. Výškou je se svými 166 centimetry vcelku průměrná, avšak tím její zdánlivá průměrnost definitivně končí.
Má velice bledou, téměř až porcelánovou a naprosto bezchybnou pleť, jež nehyzdí jediná jizvička. Onen velice světlý odstín pramení z jejího způsobu života, kdy se řádně nedostala do styku se skutečným sluncem, tudíž se nikdy řádně neopálila - a narušuje jej pouze výrazné tetování na jejích zádech, jež nese podobu větví sakury. To však zůstává po drtivou většinu času skryté pod jejími šaty, jež svojí hedvábnou látkou pokrývají téměř celou její figuru. Výjimkou jsou pouze volné rukávy, které částečně odhalují její paže zhruba od loktů až k zápěstím - na každém nosí jeden zlatý náramek. Zlatá barva se na ní značně opakuje: látka šatů je sytě červená, doplněná o zlatě vyšívaný vzor květin. Zlatá barva ovládá i nitě zdobící okraje oděvu a tvoří základ spon v jejích vlasech, jež se nesou v duchu sakur stejně jako její tetování. Právě díky sponám má část svých dlouhých uhlově černých vlasů sepnutou v menší drdol na vršku hlavy, zatímco zbytek jejích vlasů volně splývá až k pasu a částečně ofinou zasahuje i do její tváře.
Samotná tvář nese velice něžné rysy a naprosto jí dominují opravdu hodně světle hnědé oči a drobným nádechem zelené, které díky svému prozářenému odstínu vskutku vynikají. Běžně je nosí zvýrazněné černou, zlatou nebo červenou linkou, která jí je opticky protahuje. Jejich barva se ale může velice snadno změnit - kdykoliv Haru používá svoji magii, duhovky se jí změní do pronikavě zlatavého odstínu, co mírně světélkuje. V případě, že by procházela psychickým vypětím a přikláněla se ke svému stínu, barva by se změnila ze zlaté na sytě oranžovou. Zorničky se jí oproti většině ostatních zužují do úzké štěrbiny jako tomu je u lišek, což je její dalším rozdílem.
Má štíhlou figuru a téměř výhradně chodí vzpřímeně, s uvolněným, chvílemi možná až hravým držením těla a pohyby. Co je na ní ale nejvýraznější je fakt, že i když se zrovna nachází ve svojí lidské podobě, i přesto si nese znaky lišky. Těmi jsou liščí uši, již zmíněné zorničky a poněkud neobvyklý odstín očí, ale také tři liščí ocasy. Ty jsou přímým odkazem na její původ.
ZVLÁŠTNÍ ZNAKY | Již zmíněné znaky spojení s liškou (oči, uši a ocasy) a tetování. Prakticky se ale kdeco na ní dá popsat jako zvláštní, jelikož nepochází z Nescory a celá její výbava dýchá cizí krajinou. Tudíž ať už její ošacení, výbava, vzhled... To všechno se dá svým způsobem označit za zvláštní.
POVAHA | Už od malička byla neskutečně zvídavá a měla tak trošku potíže s autoritou, což ji mnohokrát zavedlo do slušných potíží. Naštěstí však nevyrůstala v lidské společnosti... Nýbrž mezi kitsune, co ji přijali mezi sebe. Její patronkou byla jedna z jejich význačných figur: kitsune jménem Zhen Wei. Právě ona byla pro Haru učitelkou a v jistém ohledu pro ni zastávala i rodičovskou roli, jelikož se mezi ně Haru dostala už jako novorozeně. Od svojí patronky nepřejala jen její moudrost a jisté dovednosti, ale také částečně povahu: stala se z ní mírně vrtkavá, silně impulzivní a poněkud chaotická osobnost, s níž bylo chvílemi poměrně těžké vycházet, ale dokud setrvávala mezi svými, pokaždé se jí z potíží dařilo vybruslit.
I přesto však navzdory faktu, že ji tamní liščí démoni vzali mezi sebe, její jádro zůstalo nedotčené - a lidské, jelikož se narodila jako člověk. Díky tomu byla oproti svým vrstevníkům schopná cítit skutečné emoce a její vnímání bylo v jistých ohledech poněkud zostřené, jelikož starší démoni svoje cítění spíše ztráceli, než získávali.
O POSTAVĚ | Liška bere... I dává. To se v království Huang Cai povídalo už odpradávna, byť jen velice malá hrstka lidí věděla, co se za tím pořekadlem skutečně skrývá. Svoji zkušenost však pocítila i jedna tamní šlechtična, která otěhotněla se svým tajným milencem, zatímco její manžel odjel společně se spojenci pomoci králi v obraně ostrova před vetřelci. Neschopná dítě zabít, rozhodla se ho odnosit v naději, že ho stihne odložit do některého ze sirotčinců a už jej znovu nikdy neuvidí. Strach z prozrazení byl ale podstatně silnější než její touha pokusit se udělat co možná nejlepší rozhodnutí jak pro sebe, tak pro dítě, z něhož se vyklubala krásná dcera.
Místo do sirotčince tedy dítě odnesla na oltář v ruinách starého chrámu, který byl údajně věnovaný okolním duchům, co na sebe přejímali podobu lišek a po nocích bloumali po království, sbírali drobné dary, co jim lidé zanechávali za okenními rámy, na zahradách a v drobných svatyních. Většinu darovaných obětin odměnili dle ceny... A ona šlechtična se rozhodla dát svoje vlastní dítě, v naději, že jí to poskytne jistotu bezpečí jak pro ni samotnou, tak pro její dceru. Přesně jak se povídalo, krátce po jejím odchodu se skutečně zjevil liščí duch, co si dítě vzal... A přijal jej za své.
Díky tomu se z lidské dívenky stala kitsune, jelikož aby ji její nová ochránkyně mohla přenést do svojí rodné sféry, musela ji zbavit většiny jejího lidství. Nedokázala se ale dotknout jejího srdce, jelikož bylo doposud chráněné čistotou, jaké se žádný liščí démon dotknout nemohl. To Haru v budoucnu odlišovalo od zbytku pokolení a vyvolávalo v ní jistý pocit zmatení a touhy po vylétnutí z hnízda, jako to dělali jiní.
Její ochránkyně Zhen Wei jí v tom bránila... Až do jejích osmnáctých narozenin. Tehdy ji s velkou pompou odvedla zpět na místo, odkud ji onehdy sebrala - a prozradila jí její původ, zanechávajíc možnost volby. Směla zůstat mezi kitsune... Nebo se vrátit za svojí biologickou matkou, jež žila v nedalekém městě, jako kdyby se nic před lety nestalo.
Mladá a zvědavá Haru se tedy rozhodla vydat za matkou - která ji k jejímu překvapení přijala s otevřenou náručí. Strávily spolu několik nádherných týdnů, sbližovaly se a mladá kitsune začínala chápat, co jí v životě tolik chybělo... Když ji v jeden večer služebníci omámili výtažkem z posvátné květiny v pití a uzavřeli do očarované rakve, kterou naložili na loď s minimální posádkou a naplněnou nejrůznějšími poklady v naději, že se tak zbaví svého problému a zároveň nerozzuří ostatní tamní démony.
Od té doby uplynulo několik let a posádka lodi propadla šílenství díky působení magie, kterou kolem sebe Haru samovolně šířila i navzdory tomu, že se nacházela ve stavu podobnému spánku. Její loď stále pluje po mořích, hledajíc místo, kde by mohla zakotvit...
DROBNÉ FAKTY | Má slabost pro hezké věci - a nezáleží, jestli jde o šperk, pěkný kamínek, obrázek, květinu... Ráda si podobné věci střádá a považuje je za svoje poklady.