DESMOND KILLIAN
JMÉNO A TITUL | Desmond Isaac Killian
HRÁČKA | Vločka
FACECLAIM | Gaspard Ulliel
PŘEZDÍVKA | Šedý stín (od Vargenských čarodějů), Minuërre (Vargensky jabloň), Princ (Breena)
RASA | Hybrid
VĚK | 26 (vzhledově)
ORIENTACE | Pan / ace
RODINA | Breena (snoubenka), Rasmus Killian (bratr-dvojče), Rania (nevlastní sestra), Theoran Killian (otec), Aeva (matka), Aslaug Killian (teta), Valerius Killian (strýc), Matthew Vithier (nevlastní bratranec)
SPOJENECTVÍ | Demetria Silencio, Sharya Loreanne, Damian Ashby
BLÍZKÉ POSTAVY | Jeho jedinou skutečně blízkou postavou je víla jménem Breena, na kterou narazil těsně po svém návratu do Nescory. Původně se ho pokusila okrást, což vedlo k jejich střetu - nějakým způsobem si k sobě ti dva ale našli cestu a setrvali společně, vydávajíc se tak i na cesty. Postupem času se pouto mezi nimi rozrostlo v pravou a nefalšovanou lásku, což Desmonda zasáhlo naprosto nepřipraveného, ale plně se tomu - i oné víle - oddal. Momentálně jsou zasnoubení a Desmond doufá v to, že jim v budoucnu bude umožněno žít někde společně a v klidu.
Svým způsobem se dají za blízké považovat i jeho nevlastní sestra Rania a čarodějnice Demetria, jež je původně nejlepší přítelkyní jeho bratra, ale i jeho sestry. S oběma ženami se setkal při svojí dlouhé cestě a vzhledem k situaci i faktu, že mu obě byly poměrně sympatické, si i k nim vytvořil jisté pouto.
VZHLED | Na první pohled vypadá téměř identicky jako Rasmus, jelikož je jeho druhou polovinou - dvojčetem. Sdílí jeho vysokou a hodně štíhlou figuru i tvář, ale tím jejich podobnost končí. Zatímco Rasmus má vlasy o havraní černi a sytě modré oči, Desmond si vlasy záměrně odbarvuje na bílo, aby se od svého bratra odlišil - a i jeho oči jsou téměř bezbarvé, postrádajíc ten magický podtón, který je pro jeho bratra tak ikonický. Svýma šedýma očima se tak více podobá Theoranovi, což je něco, z čeho zároveň příliš nadšený není... Ale alespoň mu to dodává iluzi toho, že je sám sebou. Občas si je podmalovává uhlem, díky čemuž působí jako ze skla.
Na oblečení mu příliš nesejde, takže po většinu času chodí jako vcelku lajdák. Typickou součástí jeho oděvu je pak plášť, protože protože nesnáší svoji tvář a snaží se ji všemožně skrývat nejen před okolím, ale i sám před sebou. Od bratra se odlišuje absencí vícero vrstev, nevadí mu klidně mít i trošku poodhalenou košili, ale pláště se nezbavuje. Celkově se venku pohybuje převážně v noci a drží se stínů, aby ho co možná nejméně někdo viděl. A pokaždé zakrývá všechna zrcadla ve svém okolí.
Posledním rozdílem je to, že má tělo poseté nejrůznějšími tetováními, které byly dalším jeho pokusem o to se odlišovat. Ani je, ani svoje jizvy nějak zvlášť nezakrývá.
ZVLÁŠTNÍ ZNAKY | Mnoho tetování po celém těle, stejně jako velice spousta nejrůznějších jizev. Z těch je absolutně nejvýraznější jizva táhnoucí se kolem obvodu celého obličeje. K té přišel při snaze ochránit svoji sestru Raniu před otcem, který mu za odměnu doslova vyřízl tvář. Tu mu sice nakonec vyléčila a přišila čarodějka Demetria, ale jizvy ho zbavit nedokázala.
Díky tomu a faktu, že sdílí tvář se svým bratrem a nenávidí být s ním spojovaný a porovnávaný, začal nejdříve nosit kapuci naraženou hluboko do obličeje, než po otcově zásahu začal nosit nejrůznější masky, jakými svou tvář zakrývá před světem. Sundává ji jen výjimečně nebo v soukromí.
POVAHA | Je silně ovlivňován svojí vnitřní prázdnotou, jež nepohání jen jeho osobnost a cítění, ale také magii. Díky tomu, stejně jako faktu, že si nese notnou dávku bratrových i svých vlastních traumat, je poměrně nestálý a velice snadno by se dal označit za plachého, ale také nevrlého. Prázdnota se na něm podepisuje v různých ohledech: dopomohla mu vypěstovat si poměrně silnou toleranci vůči bolesti, otupuje jeho empatii a mnohdy pohlcuje téměř veškeré jeho emoce, díky čemuž je víceméně otupělý a apatický, zoufale lačnící po čemkoliv, co by ho přimělo znovu cítit.
Díky tomu také velice snadno propadá vzteku, jelikož to je jediná dostatečně silná emoce, co je schopná aktivně přehlušit kázání prázdnoty v jeho nitru. Také poté končí vyvrhována na povrch téměř jako gejzír - v mocných proudech, které mohou být zdánlivě nárazové, ale zákonitě se vždycky vrátí, často silnější než předtím, jelikož prázdnota uvnitř část emocí sice aktivně pohlcuje, ale ne vždycky je kompletně zapudí. Ty nejtěžší tak setrvávají uvězněné hluboko v něm, nabírajíc na síle díky nikdy nekončícímu tlaku, co na ně působí.
Navzdory těmto predispozicím má Desmond i jemnější stránku, třebaže je málokdy k vidění. Touží po obyčejném životě a dokáže najít zalíbení v naprosto prostých a pro mnohé i samozřejmých či banálních věcech. Miluje knihy a ve svém volném čase velice rád naslouchá druhým, dozvídajíc se jejich příběhy. Právě příběhy jsou jednou z věcí, co ho po všechna léta držely pohromadě: jeho obrovská fantazie mu poskytovala dostatečnou útěchu a vhodné útočiště, kam se mohl díky vyslechnutým povídačkám a pohádkám ukrýt do bezpečí.
Ačkoliv má tendence jednat unáhleně a pro agresivní jednání nebo násilí rozhodně nejde daleko, ve skutečnosti je to poměrně tichý a plachý tvor. Nerozumí lidem ani sám sobě a mnoho životních zákoutí mu je absolutní záhadou, díky čemuž může chvílemi působit poněkud rozpačitě, ne-li vyloženě divně.
Když se mu dostane dobrého jednání, umí být velice vděčný, třebaže nějakou dobu trvá, než do někoho vloží byť jen část svojí důvěry. Ta je velice nalomená a omezená vzhledem k tomu, co všechno si zažil - ale jakmile si k danému člověku najde cestu, dal by se svým způsobem přirovnat k toulavému psovi, co poprvé poznal laskavost. V takové situaci se z něj stává poněkud neohrabaný, ale milý člověk, co skrývá mnoho nejistot a nese si vskutku těžké břímě temnoty, ale zároveň je schopný od lidí dobrotu nejen brát, ale i dávat.
O POSTAVĚ | Nikdy se neměl zrodit. Prakticky se ani nenarodil... Prostě se objevil. Vznikl jako důsledek kompletního rozervání Rasmusovy duše v době, kdy už nebyl schopný unést tíhu svého traumatu poté, co mu všechno jeho otec Theoran provedl.
Společně s Rasmusem představují jeden celek - který se ale vlivem okolí a času začal hodně odlišovat a vyvíjet nezávisle na sobě. Začal víceméně jako ta temnější část osobnosti, která Rasmuse táhla ke dnu, ale postupem času se z něj stal skutečný člověk, který si dokonce vysloužil vlastní jméno.
Nebojí se dělat těžká rozhodnutí, neváhá použít násilí a je velice popudlivý. Na druhou stranu uvnitř nesmírně trpí, protože si jasně uvědomuje, že není úplně stoprocentně skutečný - ví moc dobře, že ho část chybí a zoufale se ji nějakým způsobem pokouší zaplnit nebo zastoupit, aby konečně dosáhl vytouženého klidu. Ten je přesně tím, po čem Desmond touží: nikdy neokusil dětství, přátelství, lásku, rodinné vazby... Nic z toho. Díky tomu je také dokonalou loutkou pro jeho věčně manipulujícího otce, jež si z něj víceméně udělal svého slouhu.
Přátelství mu nic neříká, protože v životě nezažil laskavost, ačkoliv jeho srdce občas pro někoho svým způsobem zahoří, je to spíš touha po fyzické blízkosti, než přání o navázání hlubšího vztahu. Není schopný mít ani vztahy na jednu noc, protože nebetyčně nenávidí svoje tělo a nesnesl by, aby ho někdo takhle viděl. To je ostatně také důvod, proč od samého počátku nějakým způsobem skrýval svoji tvář - není totiž schopný se na ni pořádně podívat a fakt, že ho někteří mohou vnímat jako atraktivního nebo sympatického na základě jeho vzhledu, ho děsí až do takové míry, že mu možnost nastání takové situace může vyvolat i záchvat paniky.
DROBNÉ FAKTY | Trpí chorobnou hrůzou ze zrcadel. Ta se vztahuje víceméně i na další předměty, jež disponují stejnými nebo podobnými vlastnostmi jako zrcadla - Desmond totiž nesnese pohled na svoji tvář nebo tělo, takže se podobným věcem vyhýbá velkým obloukem. Všechna zrcadla ve svojí přítomnosti vždy něčím překryje, pokud je rovnou nevyhodí a v koupelně tráví co nejkratší možnou dobu, jelikož při každé koupeli značně trpí.
Navzdory tomu, že sdílí poměrně široké znalosti svého bratra ohledně magie není schopný svoji magii úplně kontrolovat. Díky tomu na ni nespoléhá a využívá ji jen na drobnější věci, jinak ji je schopný použít víceméně jen dle náhody. Občas to vyjde, jindy se obrátí proti němu, někdy se neobjeví vůbec... Jeho prázdnota a magie s ní spojená jsou velice nevyzpytatelné.
Je závislý na vílím prachu. Ten podněcuje jeho magii a navozuje mu příjemný pocit uvolnění, což je přesně to, po čem Desmond touží a díky čemuž si onu závislost vypěstoval.
Naprosto miluje jablka. Celkově není zrovna vybíravým strávníkem, protože jídlo bere jako nutné zlo, ale jablka bezmezně zbožňuje. Ať už v klasické podobě nebo v koláči, dortu, moštu, šťávě... Cokoliv co zavání jablky je pro něj nesmírně lákavé a téměř neodolatelné. Díky tomu také zbožňuje štrůdl.